Důl Křižany. Světlo světa spatřil tento maratónský běh v roce 1982. Uspořádal jej pro své zaměstnance Uranový důl Křižany. Hned po prvním ročníku si získal velké renomé díky profilu trati. Byl zařazen do celostátního kalendáře ÚV ČSTV vytrvalostních silničních běhů ČSSR. Ne, sem se nejezdilo překonávat světové rekordy, sem se jezdilo bojovat s kopci a krásnou tratí, která se klikatila v jediném 42 km okruhu po místních vesničkách s cílem na náměstí ve Stráži pod Ralskem.
Hned první ročník vyhrál Novák v nikdy nepřekonaném traťovém rekordu 2: 30: 50 hod. Druhý a třetí ročník měl jediného vítěze Řezáče a v roce 1985 zvítězil pětadvacetiletý Jiří Novotný za 2: 48 :50 hod. Poslední Miroslav Václavek z UD Hamr se na trati trápil 6: 12: 55 hodiny a jako čestnou cenu obdržel šachové hodiny.
V roli lékaře působil doktor Vít Švancara, který na trati projížděl mezi běžci sanitkou Škoda 1203 a čekal kdy mu některý závodník zkolabuje. Poté nadšeně vybíhal ze sanitky a jednotlivé běžce zkušeně křísil a zase postavil na nohy a vysílal je zpět do boje na trať. A když už běžec padl po několikáté do příkopu, jela na konci sběrná Avie, ve které seděl řidič, který pospíchal domů a na posledního závodníka hulákal z okénka od volantu … „Už to zabal ty amatére! Vzadu mám pivo. Kašli na to!“ A závodník se zkřivenou tváří mnohdy statečně odolával několik kilometrů a pak to s vidinou lahvového piva vzdal a uřvaný řidič zase radostně popojel za dalšího posledního běžce a celá scéna se znovu opakovala. A tak to šlo až do cíle.
(lah)