ZDENĚK KŘÍŽ LEGENDOU ZÁVODU

– LIBEREC, 09. – 10. 06. 2012 (her, can, syn) – Zdeněk Kříž vyhrál suverénním způsobem libereckou Čtyřiadvacetihodinovku na horských kolech, když nenašel soupeře prakticky od startu do cíle, výkonem 441 km. Liberecký závod vyhrál bývalý evropský šampion již potřetí a stal se tak legendou závodu, který letošním ročníkem ukončil působení na vesecké trati. Hlavní kategorii žen vyhrála Jana Jetmarová s 340 najetými kilometry!

Vítězové obou hlavních kategorií nad 40 a do 40 let Martin Trojan se Zdeňkem Křížem bezprostředně po dojetí maratonu v cíli.

Vítězné ročníky Zdeňka Kříže (VIG Racing Team) na 24 hodinovce v Liberci. Zleva 2007, 2008 a 2012.

CELKOVÉ VÝSLEDKY HLAVNÍ KATEGORIE SÓLO MUŽI

Poř. Čís. Jméno Km Kola Průměr Čas trať Čas depo
1. 98 KŘÍŽ Zdeněk 441.00 km 35 21.78 km/h 20:15:04 3:44:55
2. 22 ČAPEK Lubomír 415.80 km 33 20.14 km/h 20:38:40 3:21:19
3. 2 KYSELA Tomáš 415.80 km 33 18.80 km/h 22:07:06 1:52:53
4. 64 VIK Jiří 403.20 km 32 18.43 km/h 21:52:24 2:07:35
5. 26 MAZÁK Lukáš 378.00 km 30 17.79 km/h 21:14:47 2:45:12
6. 36 MUSIL Radek 378.00 km 30 17.42 km/h 21:41:55 2:18:04
7. 25 VÁCLAVŮ Martin 378.00 km 30 18.42 km/h 20:31:11 3:28:48
8. 58 BEK Tomáš 365.40 km 29 18.58 km/h 19:40:14 4:19:45
9. 111 PETR Zima 352.80 km 28 19.05 km/h 18:31:21 5:28:38
10. 31 ŘÍHÁNEK Lukáš 352.80 km 28 20.91 km/h 16:52:32 7:07:27
11. 9 MORGENSTERN Jakub 352.80 km 28 17.73 km/h 19:53:59 4:06:00
12. 57 LACIGA Radek 340.20 km 27 18.28 km/h 18:36:27 5:23:32
13. 95 KAFTAN Petr 340.20 km 27 16.76 km/h 20:17:46 3:42:13
14. 128 KOPČAN Michal 340.20 km 27 19.23 km/h 17:41:42 6:18:17
15. 35 NÝDRLE Miloslav 327.60 km 26 15.99 km/h 20:29:19 3:30:41
16. 14 VODOCHODSKÝ Vladimír 327.60 km 26 17.65 km/h 18:33:48 5:26:11
17. 15 JIŘÍ Šindelář 315.00 km 25 17.08 km/h 18:26:18 5:33:41
18. 84 MATOUŠ Jan 315.00 km 25 20.11 km/h 15:39:56 8:20:03
19. 52 FALTA Jiří 315.00 km 25 16.19 km/h 19:27:09 4:32:50
20. 71 KNAP Michal 302.40 km 24 20.20 km/h 14:58:17 9:01:42

.

Kompletní výsledky všech kategorií najdete přehledně na stránkách Sportsoft. cz

Některé další fotografie najde ve fotoreportáži Live zde.

Podvečerní scenérie závodu krátce před dešťovou přeháňkou, která závodníkům zkomplikovala život jen na několik desítek minut. Závodníci využili nejhorší slotu k tomu, aby doplnili tekutiny a živiny a seřídili své stroje. Nutno poznamenat, že celkové zázemí v centru areálu bylo na špičkové úrovni a to jak včetně servisu občerstvení, ale i organizací závodu, počínaje zdravotní službou a konče průběžnými výsledky a časomírou. Ředitel závodu Jan Hataš: „Byl to náš 18. ročník a tak už máme značné zkušenosti s pořádáním 24 hodinovky. Za ta léta se nám podařilo vychytat všechny mouchy a tak je to snad při dnešním závodě nekde vidět.“ Ano, celý ASA tým odvedl výtečnou práci a je jen škoda, že to byl poslední ročník ve Vesci. Nu což, odcházet se má na vrcholu!

Je neuvěřitelné, že jezdci dokáží i po tmě sjíždět prudké kopce plné balvanů, projíždět blátem a ještě bojovat o pozice. Kdo chce vyhrát 24 hodinový závod, nemůže jinak. Je jasné, že mezi sovy a netopýry se bez pořádného osvětlení na kole vyrazit nedá. Dvě výkonné lampy na řidítkách a čelovka na helmu obstarají dostatečný kužel světla. V průběhu závodu bylo ošetřeno 46 cyklistů, 3 zranění byla vážná.

Zdeněk Kříž (vítěz hlavní kategorie mužů): „Dnes to byla moje nejlehčí 24 hodinovka tady ve Vesci (široký úsměv). Můj hendikep v podobě zlomeného žebra mě limitoval jedině tím, že jsem ke konci nemohl držet řidítka, ale neměl jsem tvrdšího soupeře, takže jsem jel na pohodu a v klidu. Doktor řekl, že můžu jet pokud nespadnu (lehké pousmání). Jinak kvůli 24 hodinovce tady v Liberci jsem začal kdysi jezdit 24 hodinovky a tak to byla dneska nostalgie a mám na trať tady jen ty nejlepší vzpomínky. Doufám, že se s tím kluci poperou a příště nás překvapí něčím jiným. Já ovšem uvažuji o konci kariéry ve výkonnostním sportu a je asi čas věnovat se víc rodině a dětem, které už chtějí sami trénovat a závodit. Takže poslední můj závod bude na jaře příštího roku. Priority už mám jinde a moje žena by vám řekla nejlépe, kolik hodin je třeba věnovat tréninku aby byl člověk schopen jezdit 24 hodinovky v tomhle tempu …  Ale paradoxně dneska se sešlo úplně všechno. Takovouhle formu má člověk dvakrát, třikrát za život! Je otázkou jak by to dopadlo kdyby tu byl dnes můj největší soupeř Tomáš Kozák. Tomáš je hrozně dobrý závodník a bylo by to tvrdé závodění. Určitě o nějakých 70 km víc by bylo třeba. To by nebylo na pohodu. Měl jsem rezervy a dnes jsem si hlídal hlavně sám sebe,“ uzavřel rozhovor Zdeněk Kříž.

Martin Trojan (vítěz mužů nad 40 let): „Jedinou takovou menší krizi jsem měl kolem sedmé hodiny závodu. Od podpory jsem věděl, jak je na tom Luboš Kristan a podle toho jsem jel. Je to soupěř jako každý. Všichni co jedou jsou samozřejmě moji soupeři.  On je ale taková motorová myš, ale myslím, že to bylo v pohodě, dokázal bych zrychlit, kdyby se nějak nebezpečně přiblížil na dostřel. Problémy jsem neměl, člověk je na závody tohoto typu připraven a užil jsem si to náramně, je to zde naposledy, tak bylo povinností zvítězit!“ … dodal s úměvem šťastný vítěz.

Neskutečným způsobem se do historie posledního závodu ve Vesci zapsal v kategorii nad 40 let Luboš Kristan. Ač skončil druhý za Martinem Trojanem, přesto je morálním vítězem čnícím vysoko nad všechny závodníky toho dne. Celý závod absolvoval naprosto sám, bez jakékoliv podpory v depu. Bez servisu a veškerého zázemí. V bedničce od zeleniny měl několik lahví s pitím a pár energetických tyčinek. Do posledních metrů bojoval senzačně  o vítězství, ke kterému mu nakonec chybělo 20:21 minuty! Ujetá vzdálenost se nakonec zastavila na 391 kilometrech. Luboš Kristan má umělý kyčelní kloub. „Podívej, mám umělej kloub, je to železo, pořád se mi to přehřívá. Tak zatěžuju druhou nohu, tam mám ale poloviční lýtko a tak mi zase odchází koleno. Už to nešlo Martin Trojan jel dobře, ale copak s tímhle můžu ještě zrychlit?? Ale nevzdám se nikdy! Vždyť třeba mohl mít defekt na trati. Budu bojovat do posledních chvil. Vždycky! „ … řekl Luboš Kristan v cíli exkluzivně našemu sportmagazínu a my jen tiše smekáme nad jeho výkonem.

.